Komáří vížka - okruh pro odvážné, tam a zpátky pro srabíky
📍 Krušné hory
Tuhle trasu jsem si našla v době, kdy si můj muž udělal kýlu ještě v mém šestinedělí. Celou dobu se mu posmívám, že neunesl, jak se netočí pozornost kolem něj a potřeboval taky “něco svýho”. Ale o tom tenhle post není. V týhle době jsem totiž pociťovala silné touhy někam vyjet. Někam do hor, kde budu v přírodě, dám si trochu do těla a pak budu sedět někde v trávě s výhledem na hory a západ slunce bude prohřívat moje zbídačený nohy, protože tu trasu samozřejmě přepálim. Po tom dlouhým těhotenství na neschopence jsem to fakt potřebovala a těšila se, až přijde aspoň v tomhle smyslu trochu svoboda. No a bum, asi nikdy nezapomenu, kdy během přespávačky u mých rodičů vyšel ze sprchy a já na konci šestinedělí ve svém dětském pokojíčku dostala studenou sprchu ve formě “já mám asi kýlu”. Takže se místo dovolené v horách čekalo na operaci a protože to nebylo nic život ohrožujícího, čekalo se dlouho. Já už ale vážně potřebovala ukojit tu touhu po horách, tak jsem vyrazila sama alespoň do Krušných hor. Beztak jsem všechno musela dělat sama, protože jsem porodila moc těžký dítě a manžel si z něj udělal kýlu (to je můj druhý vtípek na toto téma), tak proč ne jet na výlet jako správná emancipovaná žena.
- 8 km
- 2 h 45 min
- střední
- může na volno
- občerstvení
